Hlučínsko ohraničuje hranice s Polskem, řeka Opava a Odra. Lidé, kteří tam žijí , potkal zajímavý osud. Aniž by se někam stěhovali,  byli z nich napřed Prusové, pak Čechoslováci, Němci a teď Češi. Po Prusech v nich zůstal smysl pro pořádek a pracovitost, kterou nestratili ani za doby budování komunismu. Soudruzi je považovali za nespolehlivé a nazývali Prajzáky.  Jako novinářka jsem si vyslechla spoustu zajímavých příběhů, které chci postupně zveřejnit na tomto blogu.  Liana Melecká

K masné výrobně přibyla i jatka

23. února 2011 v 19:24 | Liana Melecká |  zajímaví lidé
Melč. Masoma, rodinná firma z Dolního Benešova, jejíž majitelka Jaroslava Klemensová získala před dvěmi lety titul Podnikatelka roku, se rozrostla o další provoz. Klemensovi kompletně přestavěli a zrekonstruovali zpustlý statek v Melči na Opavsku a nyní se zde naplno rozjela nová jatka.
"Na porážce jsme instalovali holandskou automatizovanou linku. Denně můžeme porazit čtyřicet kusů dobytka - býky, krávy, prasnice a ovce," vysvětloval Karel Klemens mladší, který celý provoz řídí a zaměstnává devět lidí, včetně dvou veterinářů.
Celý provoz je navržený tak, aby zvíře určené na porážku co nejméně trpělo. Přímo z rampy je pracovníci naženou do pevné ohrady, kde jeho život ukončí porážkovou pistolí. Pak už je vše v rukou dvou zkušených řezníků. Každý z nich pracuje na své výškově nastavitelné plošině a opracovávají těla zvířat visících na jeřábové drážce.
Linka je mechanizovaná
Kromě klasických řeznických nožů mají k dispozici elektrické nástroje na stahování kůže, odstranění kopyt a porcování masa. Nechybí jim tam ani umývadlo s tekoucí vodou.
"Řezník napřed oddělí hlavu, kterou hned prohlédne veterinářka. Stejně tak jednotlivé vnitřnosti i maso. Pokud nejsou úplně zdravé, putují do odpadu. Při pochybnostech posíláme vzorky do laboratoře na zkoušku BSE," popisoval vedoucí provozu Petr Tyč a podotkl, že do té doby než přijdou výsledky, neopustí maso porážku.
Zpracované půlky pak řezníci dopraví do chladírny, kde jsou označeny lístkem s čárovým kódem. "Z toho se dá přesně vyčíst, jak stará byla kráva, kdo byl chovatel, její váha i pohlaví," pokračoval Tyč.
Dánské kravky si libují
Kromě porážky zrekonstruovali majitelé také bývalé stáje. V zastřešené hale už našlo přístřeší stádo sedmdesáti zvláštních huňatých kraviček. Jsou nejen menší, než na jaké jsou lidé u nás zvyklí, také ani jedna z nich nemá rohy.
"Je to plemeno Limousine, speciálně vyšlechtěné na maso. Nakoupil jsem je loni od farmářů v Dánsku, Francii a Německu. A býček se má k světu, už máme první telátka. Celý rok jsou venku. V zimě pod střechou a v létě na pastvě," pochvaloval si Karel Klemens starší a prozradil, že každý člen rodiny má na starosti něco jiného.
Syn Karel, který se vyučil řezníkem, řídí porážku a o stádo, a v budoucnu i koně se postará nejmladší dcera Jana.
"Ještě letos chceme otevřít v areálu restauraci, kde by si hosté pochutnali na čerstvém steaku a vrchní patro chceme využít k ubytování," řekl Klemens a prozradil, že hotel turisté rozhodně neminou. U vstupu bude stát kovový býk v nadživotní velikosti z dílny uměleckého kováře Martina Bundila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama