Hlučínsko ohraničuje hranice s Polskem, řeka Opava a Odra. Lidé, kteří tam žijí , potkal zajímavý osud. Aniž by se někam stěhovali,  byli z nich napřed Prusové, pak Čechoslováci, Němci a teď Češi. Po Prusech v nich zůstal smysl pro pořádek a pracovitost, kterou nestratili ani za doby budování komunismu. Soudruzi je považovali za nespolehlivé a nazývali Prajzáky.  Jako novinářka jsem si vyslechla spoustu zajímavých příběhů, které chci postupně zveřejnit na tomto blogu.  Liana Melecká

Místo zámeckých pánů zemědělci a hospodyňky

16. března 2011 v 18:26 | Liana Melecká |  zajímavá místa
Kravaře. O založení Státní hospodářské školy na kravařském zámku se zasloužil president slezské zemědělské rady a statkář ze Štítiny František Zíka.
Škola byla otevřena v roce 1921 a její zakladatelé ji nejen bohatě vybavili potřebnými pomůckami, ale nezapomněli ani na praktickou výuku.
Při škole fungoval školní statek o výměře pětačtyřiceti hektarů. Z toho sedmnáct hektarů byla orné půda, na šesti hektarech byly luka, tři hektary slůoužily jako pastviny, dva hektary osadili ovocnými školkymi, dva hektary tvořily rybníky a k tomu patřilo i 0, 6 hektarů vrbového porostu.

Na statku mohli žáci sledovat hospodaření v různém zemědělském odvětví a učili se pracovat se zemědělskými stroji.
Škola byla dvouletá. Vyučování začínalo 3. listopadu a končilo 30 dubna. Za jedenáct let působení ( do roku 1932) se zde učilo 286 žáků. Z toho 148 začalo samostatně hospodařit.
Od roku 1929 do roku 1932 profesoři této hospodářské školy zorganizovali na venkově sto dvacet přednášek, uspořádali tři kursy, jednu výstavu a svou vlastní expozici vystavoval na patnácti výstavách. V roce 1932 povolilo ministerstvo zemědělství zřízení zemědělské poradny.
"Zejména v dnešní době jest povinností každého zemědělce, aby svého synka dal do zemědělské školy a tím umožnil získání teoretických poznatků, potřebných pro praxi. Dnešní doba žádá rychlé orientace a podle toho pak přizpůsobení svého hospodaření na svém hospodářství. Toho však nedocílí ten, kdo není odborně vzdělán," píše ve svém článku z roku 1932 na stránkách Našeho Domova redaktor František Toman.

Dívky se učily vést domácnost


Zároveň s hospodářskou školou byla v roce 1921 v Kravařích na pokyn zesnulého prezidenta Františka Zíky a zásluhou ministerského rady Ed. Reicha zřízena i Státní hospodyňská škola. Zároveň zde fungoval i vzorně zařízený internát, kde se mohly tehdejší žákyně ubytovat. Tato škola měla naučit dívky vše, co pak v rodině, domácnosti i hospodářství potřebovaly. Vyučování bylo nejen teoretické, ale hlavně praktické.
"Dívky se učily ve škole pohlížeti na práci ne jako zlo, ale jako na potřebnou věc každého člověka, která tělo utužuje, ducha bystří a radost ze života a blahobyt zabezpečuje. Proto se v hospodářské škole věnuje velká péče vedení domácnosti, přípravě pokrmů všeho druhu, ručním pracím. Přihlíží se bedlivě k tomu, aby si dívky zvykaly čistotě, pořádku a spořivosti," popisoval učební plán redaktor Toman.
Absolventky měly k dispozici také drůbežárnu, mlékárnu, zelinářskou zahradu a mohly docházet i do školního statku hospodářské školy. Kromě celoročního vyučování pořádala škola delší i krátkodobé kurzy ve všech oborech, přednášky i rady ostatním ženám a dívkám. Na tehdejší dobu byla bohatě vybavena učebními pomůckami. Za jedenáct let trvání (do roku 1932) tato škola odchovala skoro pět stovek dívek.
"Že hospodyňská škola v Kravařích plní své poslání v každém směru, o tom svědčí její obliba a stále stoupající návštěvnost školy. Její absolventky se stále vrací do Kravař, aby se potěšily tam, kde tolik krásných chvil prožily, které nikdy nevymizí v jejich vzpomínkách," zakončil svůj popis kravařské hospodyňské školy Toman.
Obě instituce fungovaly v Kravařích až do roku 1938, kdy kravařský zámek vyhořel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama